Sierra Nevada nás během našeho soustředění doslova okouzlila

Sierra Nevada 8. listopadu 2017 - Pro hlavní část naší podzimní přípravy jsme si s desetibojaři Jirkou Sýkorou a Janem Doležalem vybrali horské tréninkové středisko Sierra Nevada (v překladu Sněžné hory) ve Španělsku a po více než dvou týdnech pobytu zde musíme konstatovat, že nás zdejší prostředí nadchlo! Nejen tím, že tu plníme tréninkový plán, ale především malebností zdejší oblasti. V této aktualitě Vám pohoří Sierra Nevada podrobněji představíme.

   To, že pojedem trénovat do nadmořské výšky přes 2000 metrů nad mořem jsme věděli, ostatně trenér Luděk Svoboda tu byl již před sedmi roky s Petrem Svobodou a Martinem Mazáčem. Tenkrát jim však počasí nepřálo tak, jako letos Jiřímu Sýkorovi a Janu Doležalovi. Za více než dva týdny pobytu tu byl jediný deštivý den, jinak svítí slunce a jsou zde oproti dlouhodobé statistice nadprůměrně vysoké teploty. Uvádí se, že v říjnu a začátkem listopadu tu bývají 3 až 10 stupňu Celsia. My však zažíváme dny, kdy pod těch 10 stupňů teploty přes den ještě neklesly.
   Sierra Nevada leží v provincii Granada na jihu Španělska. Po Alpách to je druhé nejvyšší evropské pohoří a najdete tu dvaadvacet vrcholů s nadmořskou výškou přes 3000 metrů. Ten nejvyšší Mulhacen měří 3480 a druhý nejvyšší Veleta 3398 m. No a právě na svahu Velety se nachází skvěle zařízené sportovní středisko C.A.R. Sierra Nevada, které je nyní našim domovem...
    Sierra Nevada je pohoří, které vzniklo posunem kontinetálních desek africké a euroaasijské, stejně jako nám více známé Alpy. Je tvořeno z krystalických břidlic a mnoho kamenů tu obsahuje i hodně slídy, která se pak při západech slunce leskne, odráží paprsky a dává kopcům nadhernou oranžovou barvu, k čemuž napomáhá i vysoký obsah železa ve zdejší půdě. Na severní stěně nejvyšší hory Mulhacen je stále ještě dochován zbytek původního ledovce, který toto pohoří v dávných dobách pokrýval.

Flora není už v těch “našich” nadmořských výškách nikterak bohatá, občas jsou k vidění nízké kosodřeviny, jalovce, níže pak duby, borovice a kaštany. Výše nad námi jsou už jen nízké trsy trávy a porosty sklaniček, především lomikámenů, hořců a pryskyřníků a pak výše už jen mechy a lišejníky. V nižších polohách se tu však pěstuji olivy, mandloně, fíkovníky a dokonce i cistrusy. Ani fauna tu už příliš pestrá není. Při troše štěstí můžete narazit na kozorožce granadského, což je zde se vyskytující poddruh kozorožce iberského a ve vzduchu se občas objeví i majestátní sup hnědý (Sierra Nevada je jeho nejsevernější oblastí výskutu), či dokonce orel skalní, kterému tady říkají orel zlatý. Marně se je však pokouší vášnivý fotograf Jirka Sýkora zachytit, tak snad až při výletě, který plánujeme.
Sierra Navada je však především nejjižněji položeným lyžařským střediskem v Evropě a sezóna tu trvá od poloviny listopadu do půli května. A ještě jednou věcí je toto středisko zajímavé. I v zimě tu můžete lyžovat a za necelou hodinu jízdy autem se pak koupat ve Středozemním moři. Nejbližší přímořské středisko je totiž vzdálené jen 67 km. Vysoko nad naše středisko vede do výšky přes 3000 m i silnice, který je prý tou nejvýše položenou v Evropě. Tu jistě proklínají cyklisté, kteří mají tento úsek téměř pravideně zařazený do trasy populáního závodu Vuelta.
Fascinující je pohled i do údolí pod námi s hlavním městem provincie Granadou a historickou pevností Alhambra. I tato místa místa jsou v hledáčku našeho chystaného výletu.
Z turistického pohledu jsme tedy zvolili nádherné prostředí pro trénink, ale my nejsme turisti a tak nás tu více zajímají prostory pro přípravu a i ty tu jsou úžasné....



Návrat