Mistrovtsví světa v Doha nastavilo vysokou laťku i pro české atlety

Praha/Dohá 7. října 2019 - Vrchol letošní atletické sezóny MS v katarském Dohá přineslo opět množství vynikajících výkonů, ale také největší neúspěch české atletiky. Domů se Češi po dlohých letech (od roku 1991) vracejí bez medaile a i v hodnocení bodů za umístění do osmého jsme jen paběrkovali. Jaké tedy bylo to, v netradičním termínu pořádané Mistrovství světa? Zaskočil nezájem diváků, závody “v hale s otevřeným stropem a klimatizací”, a především neskutečně velký počet zemí, které si odváží cenné kovy. Kde hledat příčiny českého neuspěchu?
My jsme jako skupina, letos v Doha nikoho neměli a tak jsem “hltali” jen TV přenosy.

Naše skupina je ještě mladá ( s jednou výjimkou Petra Svobody) a věřím, že pro mnohé čas účasti na velkých mezinárodních akcích teprve přijde. Pro Petra Svobodu se sen o MS rozplynul již v listopadu během operace achilovky. Neznám v minulosti v Česku atleta, který by se dokázal v tak krátké době po operaci achilovky na tak velkou akci připravit. Ani Petrovi se to nepodařilo, byť už po osmi měsích opět porážel českou špičku - jeho velká rozlučka na světové akci se o rok odkládá...
Limity byly letos vyšší než v minulosti a IAAF měla dost volnosti pozývat ty, kteří je nesplnili. A dala s i s tím dost načas a ne vždy to vypadalo fér. I na OH to bude asi stejné. Limity jsou ještě těžší než byly do Doha a dovýber bude dle žebříčku IAAF. Snad bude seriózní...
Prazdné tribuny se při nezájmu o atletiku Katařanů daly očekávat, ale i tak to bylo až ostudné, zvláště když výkony byly ve většině disciplim mimořádné! Hlavně že to pokladny IAAF přitekly peníze od katarských šejků...
Koule můžů, trojskok mužů, hladké krátké sprinty až do 400 m, ale i jiné discillíny nadchly, padaly i světové rekordy a rekordy MS. Pozdní termín tedy v tomto směru nehrál roli, ale možná se projeví už v halové sezóně, možná jí špička vypustí a bude se soustředovat na OH. Atlet regeneraci potřebuje, jinak se zvýší riziko zranění a to vystavuje stopky nejen v tréninku, ale i na závodech a není jich u nás i v jiných zenmích právě málo. Čeští atleti však na ty velké rekordy neměli v Kataru vliv. Dalo se to čekat - snad jen Hejnová, Staněk, Vadlejch a oštěpařky na čele se Špotákovou mohli výrazně uspět. Hejnová s Vadlejchem relativně uspěli - pátý místa jsou výborná, ale když to nezacinká nikomu jinému, je to celé vystoupení smutné - a nevydřené. Zažil jsem to v Tokiu 1991...
Naše silná generace stárne a náhrada nedorůstá. Bude tedy hůř.... Novému šéftrenérovi Janu Netcherovi nezávidím, musí to být on, kdo českou atletiku z tohoto stavu vyvede. Musí začít naslouchat všem, kterým na stavu české atletiky záleži, a to nejen svům spoluzaměstnacům na ČAS. Tam se moc podnětných námětů nedočká...
Problém je už u mládeže a potažmo v přístupu mladých ke sportu už ve školních letech a vůbec . To už není tělocvik jaký zná naše generace padesátníků a šedesátníků, to jsou hodiny, kdy se učitěl bojí, aby se nějaké dítě při Tělesné výchově nezranilo a rodiče jej nezažalovali. Program Atletika pro děti také spíše vychovává pro jiná sportovní odvětví, než pro královnu sportu. Ten odpad dětí z těch, co začali s atletikou pro děti je hrozivý už v 11 , 12 letech je to nebaví a hledají jiný sport. Do dorostu přechází stále mémě a méně “atletíků”. A z těch jich mezi juniory už najdete jen doslav pár. I velké kluby mají problém sestavit 24 člená družstva juniorů. Český šampionát do 23 let, kdyby nebyl otevřený i dorostencům a juniorů by mohl v časáku obsahovat (zahrnovat) jen finálové běhy. Chybí množství trenérů právě v dorostu a juniorech, a nejen těch dobrejch zkušenejch, ale jakýchkoliv.
Medaile na domácích šampionátech dorostu a juniorů jsou pro většinu těchto trenérů tou nejvyšší metou jejich snažení a k tomu přizpůsobují treninky svých svěřenců. Speciální trénink okoukaný od těch našich nejlepších a dost často ještě raději ve větším objemu než viděli u nich. Získat medaile na M ČR to je cíl...za nějž jsou odměňováni, co bude v seniorské kategorii, to už většinu z nich nezajímá. Stejně nám je ukradnou střediskoví trenéři, tak ať se pak ti ukáží. Kdyby pokračovali u nás, to by byly výkony a oni nám je, ty námi vypiplané talenty promiňtě “zkurví”. Děsně se mýlí... většinu těch lidí už “vydojili”, vytáhli z nich vše, co v nich bylo a často zadělali na zdravotní problémy ve vyšším věku. Na tom by nedokázali navázat ani nejvěhlasnější světoví trenéři, jejich svěřenci brali nyní na MS medaile a překonávali rekordy. Z předčasně speciálně trénovaného atleta seniorského medailistu už nikdo neudělá...a snad ani neposlouchají, neslyší, a nebo si o tom myslí své, na častých doškolovacích seminářích pořádaných ČAS , či při studiu na FTVS nejčastěji opakovanou větu: předčasná specializace v mládí škodí všem sportům! Mám pocit, že se právě taková v české atletice ale nyní preferuje!!!!!



Návrat