V pohledu do historie českých překážkářů musíme začít otcem Janderou

Praha 1. listopadu – Na našich stránkách jste již mohli přečíst dost článků v aktualitách o světových atletech, ale trochu jsme opomínali pohledy do historie české a československé atletiky. A věřte, že je to docela zajímavé „hrabat“ se v těch „historických materiálech a shánět informace z minulosti české atletiky. Hodně mi při tom pomáhá kniha: Kdo byl kdo v České atletice. Není to však snadné a je to především dost zdlouhavé. Přesto se Vám pokusíme představit snad všechny největší osobnosti českého krátkého sprintu a nejkratších překážek.

No a právě představením překážkářů z české předválečné a poválečné historie nás miniseriál začneme. A začněme jménem, které patří skutečně do historie české atletiky a to Otakarem Janderou. Právě po něm je pojmenována hale ve Stromovce. Otakaru Janderovi, který se proslavil především jako skvělý trenér mládeže, neřekl nikdo jinak než otec Jandera. Prý to bylo podle jména Otakar, ale existují i jiné teorie. Otakar Jandera byl především vynikající překážkář v letech 1923 až 1935. Získal celkem 18 titulů mistra republiky. Kromě překážek získal tituly v dresu Slavie Praha i v dálce, výšce, trojskoku. Český rekord v běhu na 110 m překážek posunul z času 16,8 (rok 1923) až k výkonu 15,2 (rok 1927). Zúčastnil se dvou olympijských her v letech 1924 a 1928. Při první účasti skončil v rozběhu a na podruhé běžel semifinále. Byl tak prvním českým olypionikem v běhu na 110 m překážek.
V předválečné éře jej svou účastí na OH napodobil Ludvík Komárek. Břeclavský atlet byl především dálkař a trojskokan (první Čech, který překonal 14 metrů, ale běhal i překážky a na nich reprezentoval na památných OH v Berlíně v roce 1936 a také na ME 1934. Jeho osobní rekord měl hodnotu 15,5. Druhá Světová válka přerušila v celé Evropě na čas atletické soutěže (ne všechny, ale ty velké určitě) a po válce se objevila nové garnitura českých překážkářů.
Jedním s nich byl třebíčský překážkář Alois Krul. S atletikou začínal tedy ve stejném městě jako Petr Svoboda. V roce 1948 zaběhl český rekord časem 14,8 a osobní rekord si zaběhl v roce 1954 časem 14,7. Reprezentoval na ME v roce 1954 a skončil tam v rozběhu. Ve své době měl doma velké a vyrovnané soupeře. Jedním z nich byl prostějovský Jan Mrázek, který v letech 1944 až 1953 získal několik domácích titulů mistra republiky. Jeho osobní rekord měl hodnotu 14,7 a stal se také prvním vítězem prostějovské Velké ceny v roce 1946. Tu pak vyhrál ještě pětkrát. Dalším z velkých poválečných překážkářů byl Milan Tošnar. Ten v roce 1946 vytvořil český rekord časem 15,2 a několikrát se stal mistrem republiky a český rekord posunul až na hranici 14,6 (v roce 1951). Jako první Čech zaběhl pod 15 sekund a stalo se to 2. července 1949. Po skončení aktivní kariéry se stal podobně jako Jan Mrázek (ten byl v letech 1983 – 1988 předsedou TR ČAS) uznávaným trenérem, působil v Dukle Praha a k jeho svěřencům patřil například Milan Čečman a to už je představitel další generace, které bude věnována naše další aktualita o historii českých překážek.
Je zajímavé, že všechna ta tři velká jména českých poválečných překážkářů se letos sešla při příležitosti 65. ročníku Velké ceny města Prostějova a odtud je i náš snímek těchto překážkářských „mušketýrů“. Na něm jsou zleva pánové Alois Krul, Milan Tošnar a Jan Mrázek.


Návrat